Alexandr Jiří hrabě z Thurn-Valsassiny ( Alexander Georg Ghislain Graf von Thurn-Valsassina-Como-Vercelli, 3. února 1879 Vídeň – 5. března 1962 Bleiburg) byl rakouský šlechtic, velkostatkář a diplomat. Před první světovou válkou působil ve službách rakousko-uherského ministerstva zahraničí jako diplomat na nižších pozicích v Německu a Vatikánu, po roce 1918 žil v soukromí. Byl spřízněn s českými šlechtickými rody Kinských a Šternberků.
Životopis náhled|vlevo|Manželka Alice, rozená Kinská (Wiener Salonblatt, 1917) Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Valsassinů,Rodokmen rodu Thurn-Valsássina na webu euweb.cz dostupné onlineOttův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 406 MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, II. díl; Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9 narodil se jako nejmladší syn hraběte Jiřího Bedřicha z Thurn-Valsassiny (1834–1879) a jeho druhé manželky Eugenie, rozené hraběnky Vrintsové z Falkensteinu (1847–1879).Rodina Jiřího Thurn-Valsássiny na webu geni.com dostupné online Prakticky ihned po narození zcela osiřel, kdy mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1881; Gotha, 1881; s. 957 dostupné online
Vystudoval práva a absolvoval jednoroční dobrovolnou službu v c. k. armádě, v hodnosti poručíka 14. pluku dragounů byl přeřazen do stavu záloh.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 685, 714 dostupné online Poté působil v diplomatických službách, začínal jako velvyslanecký atašé v Berlíně,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1908; Vídeň, 1908; s. 46 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 275 dostupné online kde přispěl k dobrým diplomatickým vztahům díky přátelství s německým korunním princem Vilémem.RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských, 2008; s. 97–98 ISBN 978-80-254-3592-2 Později byl s titulem vyslaneckého tajemníka I. třídy přeložen do Vatikánu, kde působil do roku 1915, kdy Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1914; Vídeň, 1914; s. 53 dostupné online Do konce války zůstal ve stavu disponibility na ministerstvu zahraničí, v armádě byl povýšen do hodnosti rytmistra v záloze u jezdectva c. k. zeměbrany.Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmarie 1914; Vídeň, 1914; s. 331 dostupné online Byl také c. k. komořím (1903)Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 225 dostupné online a čestným rytířem Maltézského řádu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 1006 dostupné online
Po rozpadu monarchie žil na zámku Bleiburg, který vlastnil spolu se svými sourozenci.Schematismus des landtäflichen und Grossgrund-Besitzes von Kärnten und Krain; Vídeň, 1902; s. 4 dostupné online V obci Bleiburg získal čestné občanství.
Rodina náhled|vlevo|Zámek Bleiburg V roce 1906 se ve Vídni oženil s hraběnkou Alicí Kinskou (1886–1975), dcerou Zdenka Kinského.Rodokmen Kinských na webu euweb.cz dostupné online Alice byla v roce 1918 jmenována dámou Řádu hvězdového kříže.POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 176 ISBN 978-80-85955-53-8 Z manželství se narodilo pět potomků, z nichž dva zemřeli v dětství. Dcery Sophie a Kristina se provdaly do šlechtických rodin Herbersteinů a Attemsů.Rodina Alexandra Thurn-Valsássiny na webu geni.com dostupné online Pokračovatelem rodu byl syn Ariprand (1925–1996). Jeho matka Alice, rozená Kinská, dožila na zámku Eisenkappel.
Alexandrův starší bratr z otcova prvního manželství Vincenc (1866–1928) byl dědicem rodových statků ve Štýrsku a Korutansku, kromě toho koupil zámek Valeč v západních Čechách. Sestra Karolína (1863–1944) byla manželkou hraběte Filipa ze Šternberka (1852–1924), majitele zámku Jemniště.POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 344 ISBN 978-80-85955-53-8Rodokmen Šternberků na webu euweb.cz dostupné online Z otcova druhého manželství byl jeho starším bratrem František (1876–1939), důstojník c. k. armády, poslanec dolnorakouského zemského sněmu a zeť vlivného diplomata Heinricha Lützowa.
Odkazy Reference
Kategorie:Thurnové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 3. února Kategorie:Narození v roce 1879 Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Úmrtí v roce 1962 Kategorie:Muži