Vincenc Jiří Bedřich hrabě z Thurn-Valsassiny ( Vinzenz Georg Friedrich Graf von Thurn-Valsassina-Como-Vercelli, 22. března 1866 Bleiburg – 6. dubna 1928 Opatija) byl rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. Zastával čestné hodnosti v korunních zemích c. k. monarchie a byl členem Panské sněmovny. Kromě zděděných velkostatků ve Štýrsku a Korutansku byl od roku 1890 majitelem zámku Valeč v západních Čechách.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Valeč, sídlo Vincence Thurna od roku 1890 Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Valsassinů,Rodokmen rodu Thurn-Valsássina na webu euweb.cz dostupné onlineOttův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 406 MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, II. díl; Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9 narodil se na zámku Bleiburg jako nejstarší syn hraběte Jiřího Bedřicha z Thurn-Valsassiny (1834–1879),Rodina Jiřího Thurn-Valsássiny na webu geni.com dostupné online matka Gabriela, rozená Pálffy-Daun (1841–1867), zahynula tragicky na popáleniny při zapečeťování dopisu.
Vincenc se jako nezletilý stal dědicem rodového majetku ve Štýrsku a Korutansku. Byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny, fakticky se jejím členem stal až v roce 1896. Mezitím byl jmenován c. k. komořím (1895)Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online a byl také uživatelem několika čestných dědičných úřadů. Byl dědičným zemským hofmistrem v Kraňsku, dědičným nejvyšším komořím nad stříbry v Korutansku a dědičným zemským maršálkem v Gorici a Gradišce. Zasedal v radě rakouských státních drah,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 431 dostupné online byl čestným rytířem Maltézského řádu a rytířem bavorského Řádu sv. Jiří.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1912; Gotha, 1912; s. 970 dostupné online
Majetek náhled|vlevo|Zámek Hagenegg (Korutansko) náhled|vlevo|Vincenc Thurn-Valsassina se syny Alexandrem a Georgem (Wiener Salonblatt, 1910) V Korutansku vlastnil po otci velkostatky Eisenkappel a Hagenegg, k nimž patřilo 6 254 hektarů půdy.Schematismus des landtäflichen und Grossgrund-Besitzes von Kärnten und Krain; Vídeň, 1902; s. 9 dostupné online Dále mu patřil fideikomisní velkostatek Lechen ve Štýrsku o rozloze 1 000 hektarů a statek Rakowitz s 875 hektary půdy.TITTEL, Ignaz: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 491–492 dostupné online Ve Vídni rodině patřil od 18. století palác (Palais Thurn-Valsassina) v ulici Rainergasse 22. Vincenc nechal v roce 1894 k budově přistavět boční křídlo.Palác Thurn-Valsássina ve Vídni na webu města Vídně dostupné online
V roce 1890 koupil od dědiců barona Karla Korba velkostatek Valeč v západních Čechách.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 377 K velkostatku patřilo 2 697 hektarů půdyOttův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 351 a Vincenc Thurn za něj zaplatil 1 225 000 zlatých.PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 621–622 dostupné online Zámek Valeč se stal oblíbeným letním sídlem a prošel novobarokní stavební úpravou.Dějiny zámku Valeč na oficiálním webu zámku dostupné online Vincenc věnoval svou pozornost také parku, kam nechal z Vídně přivézt litinový skleník.Dějiny parku zámku Valeč na oficiálním webu zámku dostupné online Nedaleko Valče nechal přestavět do podoby zámku bývalou hospodářskou budovu ve SkytalechHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, IV. díl Západní Čechy; Praha, 1985; s. 306 a v roce 1900 navíc přikoupil statek Libkovice. Do rozlohy velkostatku zasáhla pozemková reforma, kdy byl zmenšen především stav zemědělské půdy.
Rodina náhled|vlevo|Erb rodu Thurn-Valsássina na zámku Skytaly V roce 1898 se ve Vídni oženil s Adele Tacoli (1874–1964), dcerou italského šlechtice Achilla Tacoliho, markýze di San Possidonio.Rodina Achilla Tacoliho na webu geni.com dostupné online Adele byla dámou Řádu hvězdového kříže, c. k. palácovou dámou a čestnou dámou bavorského Tereziina řádu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 1006 dostupné online Z manželství se narodili dva synové. Starší Jiří Vincenc (1900–1967) zdědil statky ve Štýrsku a Korutansku, mladší Alexandr Vincenc převzal Valeč, ale v roce 1937 ji prodal rodu Larischů.
Vincenc měl čtyři sourozence. Nejstarší sestra Karolína (1863–1944) byla manželkou hraběte Filipa ze Šternberka (1852–1924), majitele velkostatku Jemniště.POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 344 ISBN 978-80-85955-53-8Rodokmen Šternberků na webu euweb.cz dostupné online Z mladších bratrů z otcova druhého manželství byl František (1876–1939) důstojníkem c. k. armády, poslancem dolnorakouského zemského sněmu a zetěm významného diplomata Heinricha Lützowa. Nejmladší bratr Alexandr (1879–1962), se přiženil do rodiny Kinských, působil v diplomacii a později žil v soukromí na zámku Bleiburg.
Odkazy Reference
Externí odkazy Vincenc Thurn-Valsássina na webu Rakouského parlamentu
Kategorie:Thurnové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 22. března Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Úmrtí 6. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1928 Kategorie:Muži