Ernst svobodný pán Weber von Ebenhof (10. října 1823 Cerhenice – 23. května 1893 Vídeň) byl rakousko-uherský státní úředník. Ve státní správě sloužil od roku 1845, dvacet let zastával různé funkce u místodržitelství v Čechách, nakonec byl dlouholetým sekčním šéfem na rakouském ministerstvu orby (1874–1888). V roce 1880 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Jeho staršími sourozenci byli český místodržitel Philipp Weber von Ebenhof a významný lékař Ferdinand Weber von Ebenhof.

Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Weberů z Ebenhofu Narodil se v Cerhenicích u Kolína, kde jeho otec Jakub Weber působil jako panský správce. Ernst vstoupil do státních služeb v roce 1845 jako konceptní praktikant u zemského gubernia v Praze, krátce poté byl přeložen ke krajskému úřadu v Litoměřicích. Po reorganizaci státní správy byl v roce 1849 jmenován okresním komisařem II. třídy u českého místodržitelství a podílel se na činnosti Zemské vyvazovací komise. V letech 1854–1858 byl místodržitelským tajemníkem v Praze, krátce působil také na ministerstvu vnitra ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859, kapitola Königreich Böhmen, Vídeň, 1859; s. 2 dostupné online V roce 1859 byl místodržitelským radou u zemské vlády v Krakově, ještě téhož roku byl ale povolán zpět do Prahy, kde byl pak v letech 1859–1868 místodržitelským radou s kompetencí pro správu policejního a stavebního odboru.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1866, Vídeň, 1866; s. 380 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1868, Vídeň, 1868; s. 396 dostupné online Poté již natrvalo odešel do Vídně, kde byl ředitelem protokolu ministerské rady (1869–1874)Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 246 dostupné online a nakonec dlouholetým sekčním šéfem na ministerstvu orby (1874–1888),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 293 dostupné online od roku 1884 prvním sekčním šéfem.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 121 dostupné online

Tituly a ocenění Spolu s bratry byl adoptován svým strýcem Wenzelem Weberem (1781–1865), dlouholetým krajským hejtmanem v Chrudimi.Wenzel Weber von Ebenhof in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online Na základě adopce získal v roce 1865 šlechtický titul rytíře s predikátem von Ebenhof (statek na Šumavě, odkud rodina pocházela).Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter 1870; Brno, 1870; s. 445–446 dostupné online V roce 1880 byl povýšen do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1889; Gotha, 1889; s. 962 dostupné online V roce 1884 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 275 dostupné online Během působení ve státních službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Ernsta Webera von Ebenhof in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1887; Vídeň, 1887; s. 123 dostupné online

60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (1867, Sasko) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1868, Rakousko-Uhersko) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1874, Rakousko-Uhersko) 60x60pixelů komandér Řádu italské koruny (1874, Itálie) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1880, Rakousko-Uhersko)

Rodina V roce 1854 se v Praze oženil s Isabelou Stenzelovou (1836–1928), dcera Josefa Stenzela, hospodářského správce u Auerspergů. Z manželství se narodili dva synové.Rodina Ernsta Webera von Ebenhof na webu geni.com dostupné online Starší Oskar (1855–1932) sloužil v c. k. armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála,Oskar Weber von Ebenhof na webu Rakouského státního archivu dostupné online mladší Ernst (1858–1931) působil ve státní správě, nakonec byl sekčním šéfem v císařské kabinetní kanceláři zodpovědným za heraldiku rytířů Řádu zlatého rouna a tajným radou.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 37 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 907 dostupné online

Jeho starší bratr Philipp (1818–1900) působil také ve státních službách, byl dlouholetým místodržitelem na Moravě (1872–1874) a místodržitelem v Čechách (1874–1881). Další bratr Ferdinand (1819–1893) proslul jako lékař a děkan Karlovy univerzity. Nejmladší ze sourozenců Moriz (1824–1905) byl státním úředníkem a dlouholetým okresním hejtmanem v Plané. Jejich sestra Johanna byla manželkou průmyslníka a politika Aloise Welze.

Odkazy

Reference

Literatura Kolektiv: Ministerstvo orby ve Vídni a české země v letech 1867–1918; Ministerstvo zemědělství České republiky Praha, 2016; 143 s. ISBN 978-80-7434-286-8 KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2020; s. 776–780 (heslo Weber von Ebenhof) ISBN 978-80-88304-18-0 VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008; Brandýs nad Labem, 2008; 493 s. ISBN 978-80-85955-36-1

Externí odkazy Rodina Weber von Ebenhof in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich

Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Rakouští baroni Kategorie:Narození 10. října Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Narození v Cerhenicích Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí v roce 1893 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži