Kardinál protektor je v římskokatolické církvi titul kardinála, který zastupoval určité církevní záležitosti konkrétní země nebo řádu v konzistoři a v kongregacích kardinálů. Jediným pozůstatkem této funkce v dnešní době je funkce Kardinála patrona Maltézského řádu.
Rozdělení a působnost Rozlišují se tedy kardinálové protekroři pro řeholní řády (protector ordinis) a pro jednotlivé země/území (protector nationalis). Řádoví protektoři existují již od počátku 13. století, zatímco zemský protektor byl jmenován poprvé v roce 1425 a pravidelně až od konce 15. století.
Kardinála protektora jako svého zástupce zájmů v římské kurii jmenovali příslušní zeměpáni následujících států: Svatá říše římská, Habsburská monarchie (včetně Českých zemí a Uher), Dánsko, Anglie, Flandry, Francie, Irsko, Polsko, Portugalsko, Savojsko, Skotsko, Švédsko, Španělsko čtyři protektoráty (Aragonie, Kastílie, Neapol, Sicílie) a republiky Janov a Dubrovník.
Tito kardinálové měli výhradní právo navrhovat a podávat zprávy o nových jmenováních do čela diecézí a klášterů v zemi, kterou zastupovali, do kurie v Římě.
Od roku 1517 protektoři zase jmenovali viceprotektory, kteří byli zároveň kardinály. V roce 1621 se tito stali konprotektory, které rovněž jmenoval regent. Zastupovali zpravidla záležitosti v Římě, zatímco skuteční kardinálové protektoři obvykle spravovali vlastní diecézi nebo vykonávali jiné úkoly, a jejich titul byl vlastně jen čestným titulem. Občas byli jmenováni dva konprotektoři současně.
Poté, co si státy stále častěji ustanovovaly vlastní stálé vyslance nebo velvyslance u římské kurie, stali se kardinálové protektoři postupně postradatelnými. Posledním byl kardinál protektor Portugalska Vincenzo Vannutelli, a to až do své smrti v roce 1930.
Seznam kardinálů protektorů V seznami níže jsou uvedeni kardinálové protekroři a vice nebo kompoprotektoři německého národa (nationalis germanicae) a rakouských dědičných zemí (nationalis austriacae) a rakouské říše.
Německý národ kardinálové protekroři
1492 – 1503: Francesco Piccolomini 1518 – 1539: Lorenzo Campeggi 1540: Pedro Manriquez 1540 – 1542: Girolamo Aleandro 1542 – 1550: Innocenzo Cibo 1550 – 1557: Juan Alvarez de Toledo 1557 – 1573: Otto Truchsess von Waldburg 1573 – 1600: Jan Ludvík z Madruzza 1603 – 1611: Ottavio Paravicini 1611 – 1633: Scipione Borghese 1635/36: František z Ditrichštejna 1636 – 1642: Mořic Savojský 1644 – 1666: Girolamo Colonna 1666 – 1682: Bedřich Hesensko-Darmstadtský 1682 – 1689: Karel Pius Savojský 1689 – 1701: Francesco de'Medici 1701 – 1707: Leopold von Kollonitsch 1707 – 1712: Johann Philipp von Lamberg 1712 – 1725: Christian August Sasko-Zeitz 1726 – 1738: Wolfgang von Schrattenbach 1738 – 1751: Sigismund von Kollonitsch 1751 – 1758: Ferdinand Julius von Troyer 1758 – 1765: uprázdněno 1765 – 1779: Alessandro Albani 1779 – 1800: František de Paula Hrzán z Harasova
1517 – 1530: Lorenzo Pucci 1530 – 1532: Wilhelm van Enkevoirt 1534 – 1539: Alessandro Cesarini 1538 – 1540: Girolamo Ghinucci 1540 – 1542: Alessandro Farnese 1542 – 1550: Juan Alvarez de Toledo 1550 – 1553: Bernardo Maffei 1557 – 1559: Pedro Pacheco 1558 – 1568: Clemente Dolera 1587 – 1593: Filippo Spinola 1594 – 1600: Ottavio Paravicini 1621 – 1625: Eitel Bedřich z Hohenzollernu 1625 – 1644: Giulio Savelli 1644: Girolamo Colonna 1665 – 1682: Karel Pius Savojský 1690 – 1693: José Saens de Aguirre 1694 – 1700: Francesco del Guidice 1701/02/ 1706–1710: Vincenzo Grimani 1703-05/ 1708-12: Fabrizio Paolucci 1713 – 1719: Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu 1719 – 1722: Michal Bedřich z Althanu 1722 – 1726: Alvaro Cienfuegos 1735 – 1743: Niccolò del Giudice 1745 – 1765: Alessandro Albani
Rakouské dědičné země Kardinální ochránci
1523 – 1531: Lorenzo Pucci 1532 – 1535: Giovanni Salviati 1540 – 1542: Girolamo Aleandro 1542 – 1555: Marcello Cervini 1555 – 1580: Giovanni Morone 1580 – 1600: Ondřej Rakouský 1603 – 1634: František z Ditrichštejna 1635 – 1638: Ippolito Aldobrandini 1638 – 1642: Mořic Savojský 1642 – 1655: uprázdněno 1655 – 1667: Arnošt Vojtěch z Harrachu 1673 – 1689: Karel Pius Savojský 1682 – 1758: jako „německý národ“ 1758 – 1779: uprázdněný resp. A. Albani (jako komprotektor) 1779 – 1800: František de Paula Hrzán z Harasova 1800 – 1823: uprázdněno
1536 – 1541: Alessandro Cesarini 1560 – 1565: Kryštof z Madruzza 1571: Marcantonio Colonna 1574/ 1580/81: Tolomeo Galli 1581 – 1603: Alfonso Gesualdo 1584 – 1587: Antonio Carafa 1604 – 1607: Alfons Visconti 1607 – 1611: Ottavio Paravicini 1612 – 1621: Pietro Aldobrandini 1621 – 1632: Ludovico Ludovisi 1629 – 1631: Cosimo de Torres 1635 – 1641: Karel Emanuel Savojský 1642 – 1644: Alfonso de la Cueva 1644 – 1655: Arnošt Vojtěch z Harrachu 1645 – 1664: Jeroným Colonna 1664 – 1667: Fedrigo Sforza 1667 – 1675: Bedřich Hesensko-Darmstadtský 1690 – 1743: jako „německý národ“ 1743 – 1779: Alessandro Albani
Kardinálové protektoři „Nationis Austriae“
1823 – 1834: Giuseppe Albani 1834 – 1858: uprázdněno 1858 – 1867: Pietro De Silvestri
Reference
Literatura
Richard Blaas: Das Kardinalprotektorat der deutschen und der österreichischen Nation im 18. und 19. Jahrhundert. In: Mitteilungen des österreichischen Staatsarchivs. Band 10, 1957, S. 148–185. Josef Wodka: Zur Geschichte der nationalen Protektorate der Kardinäle an der römischen Kurie. Innsbruck/Leipzig 1938.
Kategorie:Kardinálové