Baltasar de Zúñiga y Velasco (1561 – 7. října 1622, El Escorial) byl španělský královský favorit Filipa III., jeho syna Filipa IV. a klíčový ministr ve dvou španělských vládách. Pod kontrolou zahraniční politiky v letech 1618 až 1622 se zasloužil o zpočátku úspěšný vstup Španělska do třicetileté války (1618–1648) a o jmenování svého synovce, hraběte-vévody z Olivares, do funkce předsedy vlády na mnoho let za vlády Filipa IV. Významným byl také jako jeden z mála španělských královských favoritů té doby, kteří zemřeli stále zahrnováni přízní.
Život Baltasar de Zúñiga byl syn Jerónima de Acevedo y Zúñiga, čtvrtého hraběte de Monterrey a bratr pátého hraběte de Monterey Gaspara de Zúñiga Acevedo y Velasco, místokrále Nového Španělska a místokrálovství Peru.
Byl švagrem Enriqua de Guzmán, druhého hraběte de Olivares, který byl velvyslancem u Svatého stolce, v době pontifikátu papeže Sixta V.
V roce 1588 se Baltasar de Zúñiga zúčastnil jako námořník a voják výpravy španělské Armady proti Anglii. Po návratu králi Filipovi II. doručil dopis od Alonsa Péreze de Guzmán z 21. srpna 1588, ve kterém vysvětloval, že Armada byla poražena.
Diplomatická kariéra Poté byl poslán do Říma, aby se naučil umění diplomacie od svého švagra Olivarese.
V letech 1599 až 1603 byl španělským velvyslancem u místodržitelského dvora Albrechta VII. Habsburského a Isabely Kláry Španělské ve Španělském Nizozemí v Bruselu, kde se setkal mj. s filosofem Justem Lipsiem.
V letech 1603 až 1606 byl velvyslancem u francouzského krále Jindřicha IV. v Paříži.
V letech 1608 až 1617 byl vyslancem u císařského dvora Svaté říše, převážně v Praze, nejprve u Rudolfa II. a poté u Matyáše. Zde se stal jedním z mála spojenců oblíbeného ministra kardinála Melchiora Klesla.Michael Haberer, Kardinal Khlesl: Der Richelieu des Kaiser, Norderstedt 2022, ISBN 978-3-7543-0315-3, S. 458.
1. července 1617 se ujal funkce státního rady v Madridu, do které jej předtím jmenoval hrabě de Uceda. Baltasar de Zúñiga opustil Prahu před stavovským povstáním v Čechách v roce 1618.
Závěr života Filip III. ho jmenoval do funkce Comendador Mayor de León v Řádu svatojakubských rytířů a 22. dubna 1619 vychovatelem následníka trůnu. Jako uznání jeho úspěchů ho král Filip IV. jmenoval předsedou své Státní rady.Julio Cesar Stella, La Columbeida S. xxiv (24).
Hrabě Baltasar de Zúñiga zemřel dne 7. října 1622 v Real Sitio de San Lorenzo de El Escorial.
Odkazy
Reference
Literatura JANÁČEK, Josef: Rudolf II. a jeho doba; Nakladatelství Svoboda Praha, 1987; 568 s. FORBELSKÝ, Josef: Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století; Nakladatelství Vyšehrad Praha, 2006; 720 s. ISBN 80-7021-812-6
Související články Španělští velvyslanci v Praze za doby Rudolfa II.
Externí odkazy
Kategorie:Španělští šlechtici Kategorie:Velvyslanci Španělska Kategorie:Diplomaté Španělska Kategorie:Španělští politici Kategorie:Narození v roce 1561 Kategorie:Úmrtí v roce 1622 Kategorie:Úmrtí 7. října Kategorie:Úmrtí v El Escorial Kategorie:Muži