Josef Podhajský (3. července 1858 Vysoké Mýto – 1. listopadu 1912 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Jindřicha, sign. JCH Z20, s. 38) byl český architekt a vyučující na c. k. státních průmyslových školách v Plzni a Praze.
Život Josef Podhájský se narodil ve Vysokém Mýtě a reálku absolvoval v blízké Litomyšli. Odborné vzdělání získal ve Vídni na Vysoké škole technické a na Akademii výtvarných umění (1883–1886), kde se věnoval studiu středověké architektury. Už v roce 1885 získal stříbrnou medaili na vídeňské akademii. Podnikl studijní cestu po Nizozemsku, Belgii, Dánsku, Německu a Itálii.
V roce 1889 získal stavitelskou koncesi. Avšak v rakouské metropoli (i kvůli nedostatku kontaktů) nenašel pracovní uplatnění. Proto vstoupil do státních služeb a stal se odborným učitelem na c. k. české průmyslové škole v Plzni, odkud byl brzy přeložen na c. k. vyšší průmyslovou školu v Praze. (ze suplenta na skutečného učitele byl povýšen v září 1891).
Kromě pedagogické činnosti však byl činný i jako architekt, přičemž řada jeho návrhů získala ocenění. Jeho tvorba byla ovlivněna dílem Antonína Wiehla.
Byl zakládajícím členem Jednoty umělců výtvarných v Praze a výboru pro odborné a umělecko-průmyslové školství Výstavy architektury a inženýrství v Praze. Zasedal mj. v porotě na stavbu sokolovny v Pardubicích.
Zemřel dne 1. listopadu 1912, kdy jej ve věku 54 let postihla mrtvice. Zemřel ve svém bytě na Senovážném (tehdy Havlíčkově) náměstí 1985/2 na Novém Městě Pražském.
Návrhy a realizace
Praha Z Prahy lze z jeho díla uvést návrhy na zemské muzeum (1883, obdržel čestné uznání), budovu Živnostenské banky a zastavění průlomu „U Klíčů“ na Malé Straně (v obou případech první cena), či návrh na pražskou měšťanskou besedu. Mezi jeho realizované projekty v Praze patří secesní činžovní dům na Senovážném náměstí 1985/11 (1902) a vila Na Zátorce čp. 258 (1906). Podílel se i na stavbách objektů na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, když navrhl slezský statek a jaroměřskou chalupu. Účastnil se i soutěží na chemický ústav české univerzity v Praze či regulaci Josefského náměstí a Malé Strany. náhled|Sokolovna v Plzni
Plzeňsko Jeho významnou realizací je sokolovna v Plzni – Štruncových sadech, mimořádně hodnotná novorenesanční stavba (1892–1896). V Plzni se také účastnil architektonické soutěže na výstavbu divadla J. K. Tyla. Na Plzeňsku realizoval i novobarokní přestavbu kostela sv. Jana Křtitele ve Vojenicích (1890–1896). náhled|Divadlo (původně sokolovna) v Jaroměři
Východní Čechy náhled|Sokolovna ve Vysokém Mýtě Většinu svého působení spojil s rodnými východními Čechami. Zasloužil se např. o tyto realizované projekty:
palmový skleník, Kopidlno, postaven podle vzoru skleníku ve vídeňském Schönbrunnu, nejvýznamnější stavba zámeckého areálu (1894) vila Josefa Šímy, Riegerova čp. 186, Vysoké Mýto (1899–1901) sokolovna ve Vysokém Mýtě (1900–1902) divadlo (někdejší sokolovna) v Jaroměři (1901–1903)
Podílel se na puristické přestavbě kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Účastnil se také soutěží na záložnu v Českém Brodě či radnici v Pardubicích.
Zahraničí česká turistická chata Ravný, pod Grintovcem (1898–1900).
Publikační činnost Byl také publikačně činný. Jeho odborné články vyšly v časopisech Technický Obzor, Architektonický Obzor a vídeňských periodicích Der Architekt a Weiner Bauhütte. Dále sepsal učební text pro pražskou průmyslovou školu o stavitelství a stavebním hospodářství.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Narození ve Vysokém Mýtě Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození 3. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1912 Kategorie:Úmrtí 1. listopadu Kategorie:Muži