Jan Brožka, křtěný Jan Křtitel (bulharsky Иван Брожка, Ivan Brozka, 19. června 1853 MalovičkyMatriční záznam o narození a křtu Jana Brožka farnost Lomec – 30. června 1927 Sofie) byl český historik, lingvista a klasický filolog dlouhodobě působící v Bulharsku. Je považován za zakladatele klasické filologie v poosvobozeneckém Bulharsku.
Životopis
Mládí Narodil se v Malovičkách nedaleko Netolic v jižních Čechách v rodině sedláka Šimona Brožka jeho ženy Anny rodem Martinovské, dcery domkáře z obce Knín.. Vychodil Jirsíkovo gymnázium v Českých Budějovicích, roku 1880 vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Ve stejném roce byl pozván Todorem Ikonomovem, představitelem vlády Bulharsk, které roku 1878 získalo nezávislost na Osmanské říši, aby sem přijel do jako učitel.
V Bulharsku Usadil se v Sofii, kde byl následně učitelem latiny na zdejší První chlapecké střední škole (1880 až 1901, s přestávkami pak až do roku 1923) a na Sofijské dívčí střední škole (1901 až 1913, s přestávkami pak i v dalších letech). Rovněž v letech 1889 až 1918 pedagogicky působil na Historicko-filologické fakultě Vyšší odborné školy (pozdější Sofijská univerzita) jakožto profesor latiny a dějin římské literatury. Učil němčinu na vojenské škole (1907 až 1908). Od roku 1892 zastával pozici ředitele bulharského Národního muzea.
Je považován za zakladatele klasické filologie v Bulharsku a předního zde působícího experta na klasické jazyky (starořečtinu a latinu). Stal se autorem prvních učebnic latiny v bulharštině a latinsko-bulharského slovníku. Napsal mj. odborný článek „O významu gramatiky a o klasickém vzdělávání“ (1883), byl též redaktorem pedagogického časpisu Učeben Vestnik.
Spolu s Konstantinem Jirečkem, pedagogem a bulharským ministrem školství, rovněž českého původu, organizoval vytvoření Národní knihovny v Sofii. Rovněž byl Jirečkovým asistentem a poradcem při budování školství po osvobození. Patřil také mezi zakladatele a řádné členy Svazu bulharských vědců, spisovatelů a umělců. Byl tajemníkem společnosti Slavjanska beseda (1889). Pracoval také ve prospěch českých krajanských spolku v Bulharsku: celkem dvakrát se stal předsedou hlavního z nich.
Byl vyznamenán bulharským Řádem za občanské zásluhy 60px|řád Pr .
Úmrtí Zemřel 30. června 1927 v Sofii ve věku 74 let.
Odkazy
Reference
Literatura
CUKR, Jiří a Gymnázium J.V. Jirsíka (České Budějovice, Česko). Galerie vybraných absolventů Jirsíkova gymnázia v Českých Budějovicích: 350 portrétů od A do Ž. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2018, s. 21. . Dostupné online VARBANOVA, Valentina. Чешки приноси в културно-историческото наследство на България 1878 – 1940 (České příspěvky ke kulturnímu a historickému dědictví Bulharska 1878 – 1940). Sofie, Paradigma, 2018. str. 196. ISBN 978-954-326-337-0 (bulharsky)
Externí odkazy
Působení českých učitelů ve Východní Rumelii v letech 1878–1885 (diplomová práce)
Kategorie:Absolventi Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští historikové starověku Kategorie:Čeští klasičtí filologové Kategorie:Bulharští pedagogové Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Narození 19. června Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Muži Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští ředitelé Kategorie:Češi v Bulharsku Kategorie:Narození v Malovičkách Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v Sofii Kategorie:Nositelé Řádu za občanské zásluhy (Bulharsko)